Mira a Teta

4. února 2016 v 20:06 | Andrea a jiní |  Rozhovory TS
(Poznámka: Ačkoliv článek popisuje skutečný rozhovor, místa a osoby byly změněny. m: Míra, t: Teta)

m: Ahoj teto Soňo.

t: Ahoj. To jsem ráda, že tě zase vidím. Poslední dobou jsi nějak neměl čas zajít.

m: To víš, moc práce a tak. Nějak mi poslední dobou není nejlíp. Všechno na mě nějak padá.

t: To na nás všechny. Poslední dobou je toho nějak moc. Franta je pořád v práci, a když přijde domů, je unavený. Všechno je tu na mě.

m: No jo no. <chvíle ticha> Teto, já bych si potřeboval popovídat. Já bych asi něco potřeboval. Mám takovou věc, takový problém.

t: Ježíši Kriste, takových nás je… Promiň! No co máš!

m: Já nevím, jak bych ti to řekl. Když to je hrozně blbý. Nechci, aby ses na mě dívala nějak divně.

t: Štvou tě v práci, nebo ta tvoje?

m: Jo všichni, ale o tom to není.

t: Tak co tě žere? Vypadáš fakt blbě. Všimla jsem si, že poslední dobou dost často. Něco se ti stalo nebo co je? Nekoukej na mě a řekni to.

m: Když já nevím jak.

t: Hubou! Bože a to je mu už 30. Myslíš, že už jsem neslyšela kde co? Třeba minulý týden …

m: Teto, asi jsem ženská!

t: <Výbuch smíchu> Ty jsi dobrej. A na to jsi přišel jak?

m: No, hm …

t: Nejsi na kluky, že ne! Ty poslouchej, co se s tebou děje? Máš doma problémy nebo máš jinou?

m: To ne. Doma je to fajn. Marie je zlatá ženská.

t: Bože. Další co objevil, že je na kluky. Čeho já se nedožiju. Pár let po revoluci a všichni jste se zbláznili.

m: Já nejsem, teto na kluky! Že já ti něco říkal. Asi půjdu domů.

t: Sedni si a pověz, co tě žere!

m: To nemá smysl. To ti stejně nevysvětlím. Jdu radši domů.

t: Seď! Jsi na kluky nebo nejsi! Nebo ti začalo hrabat?

m: Nese, kruci ne. Jsem asi holka, už jsem ti to říkal.

t: Znám tě od malička. Přebalovala jsem tě. Nejsi holka. Jsi kluk, vypadáš jako kluk, jezdíš na motorce, hraješ hokej, máš ženu a děti. Nejsi ženská. Ani s panenkami sis nehrál.

m: Nebyl jsem jako dítě nějaký divný? Nepamatuješ si něco?

t: Nevím, myslím, že to jsi byl normální. Zjevně už nejsi. Co se ti stalo? Mě to můžeš říct! Nějak vám to doma neklape, nebo co se děje?

m: Nic je to OK. Už jsem to říkal.

t: Tak co máš proboha za problém? Mě to přece říct můžeš!

m: Nemám problém. Vlastně mám. Už jsem to ale říkal. Asi jsem holka!

t: A na to jsi přišel kdy? Včera?

m: Vím to už od malička, teto. Už když jsem chodil do školy.

t: Těžko. Něco si namlouváš. Čeho chceš, prosím tě, dosáhnout! Mám tě litovat?

m: To nechci. Jen jsem si myslel, že ti to můžu říct. Potřebuju o tom s někým mluvit. Jsi fajn, a nikdy ses mi nesmála a vždycky jsi mě poslouchala. Potřebuju to někomu říct. Moc se trápím, teto. Nevím, co mám dělat.

t: Nejsi holka. To přejde.

m: Nevím, asi ne. Je to horší a horší. Nevím, co mám dělat.

t: Mluvil jsi o tom s ženou nebo s mámou? Nebo běž psychiatrii, tam je dneska kde jaký herec.

m: Ne, proboha ne. To ještě. Nechci, aby to věděli! Prosím, ne že jim to řekneš.

t: Neboj. To bude dobrý. Uvidíš, že to přejde. Máš toho hodně doma i v práci. Taky jsem zažila různá období. Věř mi, že někdy bych byla radši chlap. Co vám chlapům chybí. Běháme kolem vás, vaříme, staráme se o děti, chodíme do práce … a vy? Ani tu pitomou kytku nekoupíte. A tvůj strejda teď sedí v hospodě a kouká s chlapama na fotbal. Jo buď ženská. Blahopřeju ti.

m: Já ale nevím, co mám dělat. Mám pocit, že ženská jsem, a nechci už být jako chlap.

t: Tak na kluky nejsi, nebo jak? A co teda? Oblékáš si ženské prádlo, nebo co? A víš co - o životě zjevně moc ještě nevíš. Tvůj strejda, občas, s prádlem taky blbne a spoustu chlapů. To by ti ženský mohly vyprávět. Kvůli tomu ještě nejsi ženská. A ani úchyl. Neboj. A s chlapama na mě nechoď, nemám tohle ráda.

m: Nechci, aby mě někdo viděl. Mám rád všechny ženské věci, ale o tom to tak úplně není. A nechci ti tohle vyprávět. Mám pocit, že jsem se narodil fakt blbě.

t: Nevíš co je to být ženská, Mirku. Co tím chceš, proboha, získat?

m: Já nic získat nechci. Nerozumíš tomu, teto. Já nechci něco získat. Jen nevím, co mám dělat. Tíží mě to. Nakonec ti to říkám proto, že ti věřím. Věřím, že mi nějak poradíš.

t: Neboj, tohle přejde. Všimla jsem si, že to doma máte nějaké špatné. Zkus si to dát do kupy. Marie je fajn ženská a pochopí to. A jestli máš rád prádlo, nějaké ti půjčí. Třeba i rtěnku. <smích> Tohle bych chtěla Mirečku fakt vidět <smích>.

m: Nechci blbnout v prádle, teto. Nejsem nějaký úchyl. Jen bych chtěl vypadat tak nějak normálně.

t: Jsi normální Mirku. Říkám ti - nevím, co chceš tímhle získat, ale nedělej blbosti. Není o co stát. Ničeho tím nedosáhneš.

m: Už mě to nebaví ti to vysvětlovat. Nechci tím nic dosáhnout. Jen už nechci být takhle. Už dál nemůžu. Půjdu domů. Díky ti, a prosím, nikomu to neříkej.

t: Nebudu, ale nedělej prosím blbosti. Jsi hezký muž, máš práci a fajn rodinu. Nic ti to nepomůže. Jenom si pokazíš život a lidi se na tebe budou blbě dívat. Dej na mě.

m: Jsi hodná. Nevím, jak bych ti to ještě řekl. Nemůžu už dál. Je fajn, že jsi mě alespoň vyslechla. Díky.

t: Měj se a neblbni. K ničemu to není. A přijď zítra na buchty. Budu dělat koláče. Ty jedna holko <smích>

m: Ahoj Soňo

<Jeho slzy, při odchodu, už neviděla>
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Nikita Nikita | E-mail | Web | 6. února 2016 v 1:10

Nepochopení  v takové vážné chvíli, hrozné, věřila, že je to ta správná osoba, které se může svěřit, a že to pochopí, co na to říci.

2 Andrea Andrea | 6. února 2016 v 12:26

[1]: Vždycky mě tyhle rozhovory zaujaly. Ať už jsem je vedla sama, nebo mi je někdo vypráví. Je to jedna z věcí, které sem možná někdy napíšu, protože ukazují na průběh některých věcí.

3 Lenka Lenka | 7. února 2016 v 0:12

[2]:Ty jsi psala na blog niki tedka?

4 Andrea Andrea | 7. února 2016 v 1:19

[3]: Ano, psala jsem tam. A pokud chceš, můžeš mi klidně napsat i na mail.

5 Lenka Lenka | 7. února 2016 v 17:30

[4]: Už to tam bloklý není, ale prostě film ukázal, zase ten blbý pohled, který mě odradil před 10lety. Všude Informace, které se valili na mě, že budu mít díru a budu jinak vypadat jako chlap, že toto se po mě bude chtít a v dnešní době se nic nezměnilo.

Film přesně vystihl, to co se děje u nás s holkami, ne všech, ale když nestačí 4mg estrofemu, což není ani divné, že nestačí...tak je to všem šumák.

Toto jsem tam napsala xkrát, řešila mezi trans, ale nikdo to nechce vidět, tento problém.

6 Andrea Andrea | 7. února 2016 v 18:19

[5]: Někdy může člověk potřebovat větší dávky různých léků a někdy ne. To závisí na mnoha věcech. Máš pocit, že potřebuješ víc a doktoři na tebe kašlou?

7 Andrea Andrea | 7. února 2016 v 18:22

[5]: A jínak - vím že si nerada píšeš a všech se straníš (alespoň jsem to slyšela), ale nemáš radši třeba chat, než si psát v komentářích na blogu? Já většinou nekoušu. Tedy sebe jo, ale ostatní ne.

8 Lenka Lenka | 7. února 2016 v 18:50

[6]: Už jsme asi na svoji dávku přišla, sice to ještě musím ověřit, ale asi jo. řeším si to po svém.

Vadí mi to, že ale obecně jsem zažila tolik ponížení od lékařů, od trans...
Tento medicínský přístup vyděsí dost holek, musí se to nastavit, aby byl neponižující a ne všechny cpát do jedné škatulky, jak vše řešit.
A ne aby současný systém vyhovoval jen těm, kteří vše, co lékaři určili budou chtít splnit a souhlasit.

9 Lenka Lenka | 7. února 2016 v 18:53

[7]: Nevím, kde :) Dej návrh, co používáš.

10 Andrea Andrea | 7. února 2016 v 19:28

[9]: Mám třeba FB, najdeš ho podle mailu  andrea.n@outlook.cz . Jestli chceš. Já ti nic nenutím Lucko. Jen někdy člověk potřebuje popovídat. Nejen ty ale třeba i já. :)

11 Lucka Lucka | 7. února 2016 v 19:44

[10]: dík ale já si popovídat nepotřebuji, ale možná ty chichi.
Že by šotek Andreo.

12 Andrea Andrea | 7. února 2016 v 19:52

Jo, omlouvám se Lucko, to byl šotek. Bylo to sdělení pro Lenku.

13 Andrea Andrea | 7. února 2016 v 19:54

[9]: Takže pro Lenku - FB, najdeš ho podle mailu  andrea.n@outlook.cz . Jestli chceš.

14 anita angelb anita angelb | 10. února 2016 v 16:05

ale jo andy tohle se deje
a je to osklivy ..zejmena
nalepka blazen a uchyl
a vysmech.:( mnoho
si mysli ze zenenim
splynou a pak tohle..
na to treba mit zaludek
..no drzim palecek..
ps- lucka ma prazdnej
blog hlavni ze se,toula  :)

15 Andrea Andrea | 10. února 2016 v 23:28

[14]: Když je to poprvé, bolí to. Po čase si člověk zvykne. Je zvláštní, jak je někdy těžké, lidem, některé věci vysvětlit. Je to trochu na téma - co neznám, to neexistuje a nebo to vrazím do nějaké krabičky.

16 Doubravka Doubravka | 13. února 2016 v 19:27

Jasný, nic ti není, něco si nalháváš, nikdy jsi ženská nebyl, to přejde, zajdi domů (a třeba oš*kej svoji ženu, ať se cítíš víc jak chlap). Ach jo. Měla jsem to stejný. Lidi jsou banda k*/kotů a ti nejbližší obzvlášť...

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama