Domácí práce a sex

1. března 2016 v 21:37 | Andrea |  Aktuálně
Za poslední týden jsem toho moc nenapsala. Proč? Měla jsem hodně věcí k přemýšlení a taky jsem hodně uvažovala nad jedním důležitým tématem, ke kterému mě neustále provokují diskuse s mnoha z vás. To téma, je vlastně téma vlastní identity a toho, co člověk pro vlastní identitu potřebuje a jak ji vnímá. No a nakonec jsem se rozhodla napsat tento článek, a tentokrát se v něm nechci pouštět do tématu "odborně" ale jen pocitově, tak ho tak berte.

Docela mě zaujalo, jak se v holce "v procesu" mění pohled na některé věci, třeba na domácí práce. Nechci tvrdit, že žádná z nás doma na nic nikdy "nehrábla" a teď běháme s koštětem a prachovkou, zatím co se na sporáku vaří luxusní hovězí vývar, a v troubě dělá sekaná pro našeho miláčka, ať už je jakéhokoliv pohlaví. Fakt je ale ten, že ke správné identifikaci patří i to, jaké člověk dělá práce, a to i doma. Rozhodně v naší společnosti určitě, protože ještě nedávno bylo jasně určeno, které práce jsou typicky mužské a které ženské.

Takže je fakt, že některé z nás doma vrtaly police, sháněly novou nápravu na auto, s rozvahou promíchaly kýblík tmelu a po té ho jemně nanesly na podlahu, než položily další dlaždici, nebo s úsměvem a špinavou tváří odklopily svářečskou kuklu, když jim někdo donesl svačinu.

No a pak jsme se jednoho dne dlouze zadívaly na nebe a řekli - "Takhle už to dál nejde, za chvíli bych skočil z mostu". Hezky se umyly, vzaly si slušnější oblečení a vyrazily třeba k Hance, Weisovi a jiným. No a svět se maličko nenápadně změnil. Svářečka připadá trochu divně a míchat tmel na dlaždice vypadá divně taky. Proč? Proč vlastně?

V kuchyni se našla vařečka! Ku podivu! Ne, nechci tvrdit, že před tím jsme vařit neuměly. Některé naopak vařily naprosto luxusně, jen jako by se změnila psychická přitažlivost některých věcí. A přitažlivost vařečky je, zjevně pro nás, přímo úměrná dávce Estrofemu.
No a uznejte, s kvalitním makeupem, čerstvě umytými vlasy a krásným lakem na nehty se sice svařovat dá, ale není to ten správný zážitek. S takovým vzhledem se dají obléct hezké šaty, jde probrat všechny obchůdky s módou v okolí, a ve zbylém čase třeba vařit nebo dokonce uklidit, ačkoliv úklid stejně milovat nikdy asi nebudu. Proboha ale proč?

Asi je v tom kus celistvosti. Jsem holka a tohle k ní patří, nebo je to jen stereotyp daný výchovou a společností, ale stejně tedy patří. No a tak některé z nás zvládnou sotva obložené chleby, jiné vykouzlí za hodinu večeři při svíčkách o čtyřech chodech, no a některé ty čtyři chody seženou v čínské restauraci.
Stejně jsme různé, jako všechny ženy co jsme v životě viděly, a k nám to prostě patří. Je v tom kus kouzla a kus nádherné identity, kterou potřebujeme samy pro sebe. A to, že uděláme kolem sebe hezky, třeba přeleštíme stůl a police a uklidíme podlahu, k tomu tak trochu patří taky.

Vrtačku chápeme taky, stejně jako typ drátu do CO2 svářečky nebo máme pochopení pro hustotu betonu ale ...! Ale pokud to udělat musíme, bereme to možná jako žena, co na to nikoho jiného nemá, a tak to dělá. Co jí zbude. No a tak si dáme nějaké pracovní věci, klidně i monterky (když seženeme hezké dámské) ale snažíme si je neumazat.
Na druhou stranu, pramen vlasů od malty a jemně rozmázlý makeup na tváři od sazí nás dělá krásnější a kouzelnější, to je taky fakt.

No a k identitě určitě patří i další kus v nás. Kousek něčeho, čemu se často v rozhovorech jako lidé vyhýbáme. Něco kolem hezkých věcí, svůdnosti, erotiky i sexu. Těžké, přetěžké téma na psaní, protože je v něm skryto hodně věcí a všechny souvisí s identitou moc a moc.

Ne, že by jsme nezvládaly už "lovit", nakonec jsme to část života dělaly. Být ale "lovena" vypadá teď nějak přitažlivěji. Zjevně to taky závisí na množství estrogenu v krvi. Je dost jedno jestli nás spíše přitahují muži nebo ženy nebo v jakém stádiu vlastně jsme a budeme. No a tak dříve stačilo prohrábnout ježka, hodit na sebe džíny a upnuté triko, jemné strniště bylo odpovídající, a mohlo se jít - vypadalo to dobře a lov mohl začít. On je to vlastně oboustranný akt, ale co na tom záleží.

Teď stačí minimum - dobrá koupel, dát do pořádku nehty, vyfoukat vlásky, zvládnout makeup, vybrat správnou rtěnku, vykouzlit smyslné řasy, jemně vystínovat stíny, zvolit správně parfém, pětkrát zkusit různé spodní prádlo, hodinu zkoušet outfit, vyřešit rébus správných bot, kabelky, náušnic, řetízku ... pak to ještě šestkrát změnit a převléct s pocitem, že fakt ale fakt nemáme co na sebe a - můžeme vyrazit, stačily čtyři hodiny našeho času. Nechat se ulovit! Nebo lovit? Jak už jsem řekla. Je to vlastně oboustranný akt. Jen teď nám to trvá trochu déle. Rozhodně bychom to, ale za předchozí stav, nevyměnily ani omylem.

No a víme, že všechny ty krásné a smyslné věci k nám patří. Můžete to klidně zjednodušit na větu - "potěšení v šatech, botách a punčochách" - ale nic není dál od pravdy než tohle. Chceme jen prostě být hezké a smyslné jako každá normální žena, ačkoliv se nám, tu a tam, někdo snaží namluvit něco o TV a FTV. A jestli to v dané chvíli děláme jen pro sebe, pro svůj pocit, pro smyslnost, pro erotický náboj nebo lov a sex, je lhostejné.Nejsme TV ani FTV a nebudeme.

TV a FTV jsou, z našeho pohledu, převlečení muži, ať už z jakýmkoliv cílem, to si ujasněme rovnou. Žena být tohle nemůže, už z principu. Tedy může, pokud si oblékne, klidně i třeba s erotickým záměrem, oblek a kravatu, možná. To ale neděláme a ani nechceme. Už jste viděly jednu z nás v obleku s kravatou, hledající erotické chvilky? Já ne a myslím si, že si to ani neumíme v duši představit.

Na druhou stranu k tomu patří i hezké tělo a tak ho šlechtíme, pečujeme o něj, likvidujeme chloupky, pěstíme vlasy, opalujeme se ... a děláme všechno tak, aby to oblečení a líčení a parfémy měli ten správný podklad. I když to je někdy, nebo spíše často ta nejtěžší věc.

Snažíme se, směřujeme k tomu, aby naše tělo bylo odpovídající a mělo to, co má mít a nemělo to, co žena mít nemá. Alespoň většina z nás to chce a touží po tom. A na otázku proč je vlastně pořád stejná odpověď - protože to k nám patří. A stejně tak nám někdo může tvrdit, že jsme jen variantou TV, která z toho zblbnula a už jí jde jen o sex se správným orgánem. Co na to říct.

I když jsem říkala, že tohle bude jen o pocitech a ne o odborném rozboru, dívala jsem se na statistiky. Zajímalo by mě jak to tedy je. Nechtějte po mě, odkud jsem čísla vzala. Tohle jsou jen <moje> subjektivní procentuální odhady z přečtených bloků, odborné literatury a povídání s ostatními holkami. Počítejte se mnou:

  • pokud prodělám HRT budu se s pravděpodobností tak 0,75 blížit vnějšně identifikačně ženě
  • pokud se dopracuju k SRS tak s pravděpodobností 0,8 SRS vyjde rozumně. Takže už jsem na 0,6 kumulované spokojenosti.
  • pokud se vše správně fyziologicky rozchodí tak s pravděpodobností 0,6 zafunguje i pocit plný endorfinů při sexu. Takže mám šanci na 0,36 plné spokojenosti v sexu, po projití procesem.
  • šance na nalezení správného partnera mám tak 0,5. Takže už jsem na 0,3 kumulované spokojenosti, že budu mít trvalý vztah.

Takže když to shrnu, máme, subjektivně z mého pohledu, pravděpodobnost 30% že najdeme trvalý vztah a to ještě netvrdím, že bude sluníčkově spokojený. No a pravděpodobnost 36% že bude plný orgasmu a endorfinů při sexu. Takže finále - po přeměně budu mít spokojený dlouhodobý vztah, s kompletním pocitem v sexualitě, s pravděpodobností cca 10%.

Takže teď může někdo tvrdit, že to děláme jen proto, aby jsme měly nějaký sex se správnými orgány a pocity a životem atd.. Musely by jsme být úplně bláznivý nebo mít těžkou psychózu, protože většina z nás ve vztahu byla nebo je, a sex a orgasmus jsme měly nebo máme téměř 100%. Takže kvůli čemu vlastně!

100 : 10 - chvilku se na to číslo dívejte a přemýšlejte o něm. Proč? Kvůli sexu? Tak to si může myslet pitomec a je jedno jakého je pohlaví.

Prostě proto, že jsme ženy. A i když máme malou šanci, že napravíme co příroda tak úplně netrefila, musíme to zkusit, protože nemůžeme dělat nic jiného. A i když máme, na hodně věcí, šanci dost malou, máme naopak obrovskou odvahu se s tím poprat.

Tak nám držte palce a přestaňte nám vyprávět svá zdůvodnění kým jsme, co chceme a proč. Nic o tom nevíte a neumíte si to ani představit.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Nikita Nikita | 1. března 2016 v 21:52

Čauki, musím uznat, že tvůj sloh a myšlenky jsou krásně uspořádány. Pěkně jednoduše napsáno a je v tom pravda a elegance. A  stou prací máš úplnou pravdu, já již dělám jen ženské práce a ty mužské ať dělají chlapi, já jim k tomu uďělám dobré jidlo a kafčo a budu je u toho slovně podporovat. :-)

2 Andrea Andrea | 1. března 2016 v 22:21

[1]: Krásné a pochopitelné - slovní podpora je super. A myšlenky na tento článek si uspořádávám už 10 dní. Dík

3 Šárka Šárka | 2. března 2016 v 14:26

Paradox.

Z toho skoro vyplývá, že transsexuální ženy, aby si mohli prožít vysněný ženský život po kterém řada z nich odjakživa touží, tak je ohrožuje současný feminismus a rovnopravnost žen s muži.
Ženy se musejí (nebo by měli je to po nich žádáno) zapojovat automaticky do pracovního procesu jako muži a další podobné feministické nesmysly tu dnes jako ženy máme.

Za mě:

Ženy by se měly sami dobrovolně rozhodovat, to zdali se zapojí do pracovního procesu a budou kopírovat muže a nebo budou žít jako ženy jak chtějí a jak jim to vyhovuje.

Řada současných žen v této době je jen levnou pracovní silou a nic více.

4 Andrea Andrea | 2. března 2016 v 23:32

[3]: Na to je těžká odpověď. Myslím že k identifikaci každého člověk patří něco jiného. A pokud chce žena vařit, je to na ní. Pokud chce řídit firmu, je to na ní.
Nemyslím si, že ani hnutí feminismu ani mužského šovinismu, má právo nám dávat šablonu co je správné a co ne.
A z jiné strany, naprosto chápu a souhlasím s tím, že ženy jsou často méně placeny, někdy přehlíženy, někdy zpochybňovány, ale...
Ale - jsme rovnoprávné, ale nemáme stejná východiska ani schopnosti. Nemáme a nikdy jsme neměli. Máme jiné fyziologické předpoklady a jiné přednosti. A je to moc dobře. Je na nás co milovat.
Třeba kvota do politiky pro ženy mě děsí, kvota pro muže na místo sekretářky taky, stejně jako mnoho jiných nesmyslů

5 Lucka Lucka | 3. března 2016 v 1:10

vlastně k tomu není co dodat, snad jen to že já Nikdy nelovila, takže nevím jaké je to lovit, ale už vím jaké to je být lovena.

asi vypadalo celkem vtipně když jsem minulý týden přijela do garáže a bohužel žádný chlap nějak neměl čas / tedy měli aspon čas poradit, to musíš tohle a támhleto odšroubovat/, tak jsem v sukni a silonkách rozdělávala na autě rozdělovač a čistila ho, nejčastější má věta u toho byla, Jak to mám udělat, to prostě nejde ách joooo.
Nene, na některé věci jsou ti chlapi fakt potřeba, a i na jinééé, ty bez nich taky prostě nejdou chichi.

6 Lucka Lucka | 3. března 2016 v 1:22

A Andreo, ta procenta máš nějaká moooc nízká, zase až tak bych nás fakt nepodcenovala, věřím že za čas budeš psát ta procenta lepší než 10.
10, to nééé, to má šanci i šestinohá žena s hrbem snad větší.

7 Andrea Andrea | 3. března 2016 v 9:15

[6]: To bude moje aktuální hluboká deprese. Možná to časem malinko přehodnotím. Připadá mě ale že moc ne.

8 Kristýna Kristýna | 3. března 2016 v 14:49

[7]: Pokud aplikuješ ty kumulované předpoklady na běžný vztah biologického muže a ženy, k jakému číslu dojdeš? Bude to asi o trochu více, protože tam nebude redukce od SRS. Spousta toho ale nebude souviset s TS, ale z běžnými mezilidskými vztahy.

9 Šárka Šárka | 3. března 2016 v 15:24

[8]: Otázka je na kolik špatný výsledek SRS operace připraví (o kolik procentních bodů /dle mého to může klidně i o 90 procent menší trvaký zájem o TS ženu se zmrzačenou vagínou ze strany mužů)transsexuální ženu o její atraktivitu a potencionální partnery muže, což u biologocké ženy nehrozí, protože se nepředpokládá, že, že by svojí vagínou nemohla uspojit muže.

10 Andrea Andrea | 3. března 2016 v 20:42

[8]: [9]: Stát se může kde co. Těch 10% byl stav spokojené ženy ve vztahu i se spokojeným sexem. Takže se nám pravděpodobnosti vynásobily. To pak moc nevyjde.
No a jak je to v normálu? Udělejte si obrázek snadno. Najděte 10 žen, vyberte z nich ty, které jsou opravdu spokojeny s partnerem lidsky a z nich pak ty, které prožívají plně i intimno. Taky to není tak moc, jak by jste řekli. Ono totiž člověk má většinou v životě štěstí jen částečné.

11 Šárka Šárka | 3. března 2016 v 23:45

[10]: Tak u ts ženy záleží především jaké má štěstí v tom jak se u ní podaří výsledek srs operace, protože hledat si partnera muže, se jí bude mnohem mnohem hůře hledat pokud svou vagínu  nebude moci svému muži dopřávat, nežli když svojí vagínu bude moci bez jakých koliv problému a obav svému muži nabídnout.

Muži hledají ženy nejen na vztah, ale drtivá většina můžů hlavně na sex.

12 Lenka Lenka | 4. března 2016 v 22:07

Potrefená husa se vždy ozve.

FTV - člověk, co ho vzrušuje dámský oblečení. A dle lékařů skutečně většina TS mělo fetišiský transvestitismus.

Otázkou je jestli z principu gender dysforie nevylučuje fetišismus vzrušení z oblečení problém s identitou...

Totiž je otázkou, jaké pocity má takový člověk s fetišistickým transvestitismem? Podíváme se na některé blogy, zpovědi a je to jen vše ohledně vzrušení a ne identity.

Pak tu máme také transvestitismus, a to znamená, že nějákej chlap si myslí, že v dámským oblečení je více žena.

A světe div se...dost TS si toto o sobě myslí. Proto slyšíme častokrát ty řeči - mám dámské oblečení, chodím jako žena!
a to že vypadají jako převlečení chlap a nemají soudnost, to je na tom to zvláštní.

Ale není těžké oddělit TS od FTV, TV...u TV prostě šíleně převládá to upnutí na vše ženské a dokazování si přesto, že je žena...
ženy to tak nemají a dělají, co je přirozené....

A pak taky dost žen má šílený odpor k tělu, u transžen tento odpor je vygradován...
TV a FTV si myslí, že jediný,co mají mužského na těle je penis a chlupy, vousy.

13 Lenka Lenka | 4. března 2016 v 22:21

Jinak dost žen se nemaluje ani na ven...http://www.zpovednice.cz/detail.php?statusik=927033&orderby=ide

ale FTV, TV se malují i na doma :D

A proto teda nechápu, co má jejich chování společnýho s gender dysforii?
I když definice nemám ráda, prostě ta základní definice transsexuality je správná: Gender dysphoria refers to discomfort or distress that is caused by a discrepancy between
a person’s gender identity and that person’s sex assigned at birth (and the associated gender role
and/or primary and secondary sex characteristics)

Takhle to cítím já, že mi způsobuje tu nepochodu, že lidi ke mně přistupují opačně než se cítím. A stejně to právě mají lidé, kteří si neprošli žádným FTV a TV.

u FTV, TV právě necitím tu nepohodu k tomu - že k nim lidé přistupují jinak, když jsou udajně ženy. A proto je moc nechápu.

I bych je respektovala,že nemají asi silnou identitu.

Ale pokud podle nich pak přistupují lékaři chybně k lidem , kteří ji mají a jsou schopni bagatelizovat přiznaky gender dysforie, tak je to velký problém.

Ale pak teda, nejedná se spíše u FTV, Tv o toto? Gender nonconformity refers to the extent to which a person’s gender identity, role, or expression
differs from the cultural norms prescribed for people of a particular sex

Pokud vám dělalo problém, že si jako muži nemůžete vzít dámský, tak je to noncomformita a ne gender dysforie.

Komentáře jsou uzavřeny.


Aktuální články

Reklama