Holky a jejich holky

17. října 2016 v 11:15 | Andrea |  Aktuálně
Už docela dlouho jsem nic nenapsala a konečně se zase dostávám k blogu. Měla jsem prostě tři týdny opravdu hodně a hodně práce a chodila spát nad ránem. Alespoň jsem ale mohla přemýšlet a teď už zase i začít psát.

Téma, které mě poslední týdny zaujalo, je pohled na naši proměnu očima blízkých lidí, nebo dokonce našich partnerů. To co píšu, vlastně není tak úplně o mě, ale mix mnoha životů a osudů v proměně, o kterých jsem zatím slyšela a četla. Tak mi prosím nepište ve smyslu - "No jo Andreo, už chápu, jak to máš ty.". Jak to mám konkrétně já, napíšu časem.

Je fakt, že někdy tak nějak prostě předpokládáme, že partnerky to nějak akceptují a vše bude tak trochu "při starém", no anebo už dopředu myslíme na to, že to nevyjde a bude rozchod, nové bydlení …. Hodně vlastně závisí na tom, zde se nám nějak přizpůsobuje i naše orientace nebo ne. Za poslední rok jsem víc nebo míň monitorovala průběh proměny několika holek a trochu jej porovnávala s literaturou.

Jednu dobu jsem si myslela, že tohle se mě vůbec netýká. Tak trochu jsem přemýšlela nad tím, že pokud nezjistím, že jsem na muže a tím pádem budu mít pořád jako správnou partnerku holku, nic moc se nezmění. Tato idea mi vydržela docela dlouho, řekla bych téměř rok. No a pak se nějak rozsypala. Nemůžu se tady dotýkat soukromí lidí kolem mě, ale můžu jen napsat, že po roce a půl proměny, no a z toho po 8 měsících na HRT, mě nějak na ženách přitahují dost jiné vlastnosti než v minulosti. O tomhle ale někdy až příště.

My prožíváme svoji proměnu i základní vyrovnání se stavem docela dlouho před tím, než to poprvé vyřkneme, třeba své partnerce. V té chvíli nám možná připadá, že je všechno OK, ale pro ni je to často nová a celkově obtížně stravitelná informace. Fakt je ale ten, že ženy jsou neuvěřitelně variabilní tvorové a pokud máme přece jen nějak rozumný vztah, všimla jsem si, že po prvotním "šoku" začne probíhat u našich partnerek pokus o přizpůsobení se nové situaci. Není to sice pravidlem a v některých případech dojde naopak k velmi rychlému odcizení a rozchodu.

Hodně to zjevně závisí na schopnosti překonat prvotní šok. Všimla jsem si i toho, že pokud je proměna v nějaké formě pro partnerku neakceptovatelná z hlediska morálních hodnot a zároveň vztah a vzájemná náklonnost nefunguje, je rychlý konec.

Pokud je funkční alespoň jedna věc - láska nebo morální přijatelnost - odvíjí se často scénář adaptace. Abychom to ale nezjednodušili moc, odvíjí se vždy téměř celý řetězec - šok, odmítnutí, chápání … vyrovnání, přijetí.

Jak dopadne adaptace se zdá být poměrně složité. Prostě když si představím, že by za mnou přišla moje žena a řekla - jsem kluk a už to nemohu ustát a jdu na sexuologii - moje reakce by asi byla také všelijaká. Tohle je pro mě i důležitý moment v pochopení toho druhého. Opravdu si zkuste představit, jak přijde s proměnou a identitou váš partner. Myslím, že pokud budete k sobě upřímní, nebudete mít vždy zrovna jednoduché, souhlasné a chápající pocity. Tak to je přesně ta situace, ve které se ocitnou naše partnerky. A je to mazec.

Pokud si začneme postupně uvědomovat, že jsme zároveň heterosexuální orientace, náš aktuální vztah prostě asi skončí tak či onak. Jen prostě z větší nebo menší bolestí a problémy.

Pokud si ještě neuvědomujeme změny v přitažlivosti a orientaci, myslím že nám pak adaptace partnerky moc vyhovuje a doufáme možná, že se to nezmění. Jenže náš protějšek to má vlastně hodně těžké. Ten koho si vzala a koho chtěla a kdo ji přitahoval, byl prostě muž. No a ten stejný muž najednou říká - "jsem a byla jsem žena" - a postupně se i vzhledově mění.

To co nám holkám v proměně vlastně vůbec nevyhovuje, je pro naše protějšky tak trochu požehnáním. Kdyby byly nějaké tabletky na změnu přes noc, asi by některým z nás ráno partnerka řekla - "No to ne, stěhuj se z ložnice i z domu. Fuj ženská!". Jenže změny probíhají pomalu a z hlediska dnů spíše neznatelně. Takže to vlastně nevypadá dneska o nic hůř, pro ně, než včera. No a tak to často partnerky hned moc neřeší.

No a pak jednoho dne si výraznost změn uvědomí a pak se stane, že se jim to postupně přestane líbit. Výsledkem začínají pak být věty - "Nejsi mi moc příjemná a už se mi to všechno s tebou nelíbí!". No a dotyčnou holku v proměně to samozřejmě pro změnu zraní, protože když se začíná cítit konečně OK, její drahá polovina to má naopak. Proces je to ale nevyhnutelný, jak jsem postřehla na mnoha příbězích. V tomto to mají, s kusem nadsázky, jednodušší holky co jdou cestou budoucího heterosexuálního vztahu.

Lékaři k tomu všemu navíc říkají, že s praxe je známo, že proměnu přežije vztah jen velmi výjimečně. Po tom všem co jsem od jiných četla a slyšela, a co jsem prožila sama, tomu plně věřím. Pokud neexistují zvláštní důvody, minulé zažité a zaběhlé vztahy prostě proměnu nepřežijí.

Na druhou stranu délka procesu a právě pomalost změn dává oběma prostě čas, aby si srovnali život v nové situaci. To je pro vztah moc fajn, tedy pokud jsou oba rozumní lidé, nebo spíše časem - obě rozumné ženy. No a naše partnerky ten svůj čas opravdu moc potřebují.

Andrea

 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 bluemoon bluemoon | E-mail | Web | 17. října 2016 v 15:12 | Reagovat

Čas je hodně relativní pojem obzvláště v přeměně, kdy člověk neví ani, co bude zítra.

Pro někoho může být čas vhodný pro přizpůsobení se nové situaci, pro jiné je "extrémní" délka přeměny k nevydržení a to tak, že to ten vztah rozbije. Šance, že vztah vydrží je taková slábá polovina.

Co je jisté je to, že více jak polovina manželství a vztahů se rozpadne, podle statistik 55% všech vztahů. Z těch co vydrží, zas dvě třetiny dospěje k názoru, že je to oba zcelilo a vztah se buď zlepšil nebo zůstal alespoň stejný. Rodinné vazby se zpřetrhají téměř ve třech pětinách a čím vzdálenější příbuzný je, tím ta vzájemná pouta jsou slabší. U lidí s nízkými příjmy a ve slabých sociálních skupinách jsou rozpady vztahů častější.

Ani bych neřekla, že člověk s čistým štítem a ještě k tomu hetero to má snadnější...
Upřesnila bych tohle tvrzení: Horší to mají ti, kteří kvůli transsexualitě zůstávají sami a opuštění.

2 Šárka Šárka | 17. října 2016 v 17:21 | Reagovat

rozumné je aby transgender ženy svým partnerkám neničily jejich životy a rozešly se s nimi aby je neoblbovali a sami měli klid na přeměnu a na nový život v ženské identitě, a ujasnění si všeho

tahat do přeměny partnerky a děti a ještě to mít jako morální hodnotu, je dle mého podlé a hrubé ze strany trans žen

ty děti bud sami přijmou transsexuála bývalého tatínka  a nebo nepřijmnou,
a partnerky bych změnou pohlaví neterorizovala, neobtěžovala tak jak to některé transsexuální slečny dělají a myslejí si jak to dělají dobře

pokud můžu napsat konkrétně o sobě, u nás byl rozchod s partnerkou (se kterou jsem žila 16 let a vychovávali jsme 2 děti) rychlý, vztah moc po těch mnoha letech už nefungoval, bývala partnerka si našla přítele, po rozchodu s ním chtěla zase vztah se mnou zpět, ale když jsem jí řekla o tom že chci změnit pohlaví, tak okamžitě z toho vycouvala, a řekla mi že ona jako žena se ženou žít nemůže a nechce, a byl rozchod a rozvod natotata

žila jsem pak 4 roky sama a řešila přeměnu, a pak jsem se poznala s mým partnerem se kterým jsem dodnes, a už 4 roky jsme spolu

vše ostatní už popisovat nebudu, jak jsme doufali ve zdárný vysledek srs operace, který nám zdravotnici deklarovali, a dopadlo to fiaskem....

3 Andrea Andrea | 17. října 2016 v 19:21 | Reagovat

[1]: Kvůli TS sami a opuštění je opravdu asi nejtěžší věc. V tom máš pravdu, to jsem tak trochu vynechala. Být sám v tak těžké době je na nic.
Občas člověku mohou být blízko alespoň kamarádky. Jenže ženské kamarádky, v pravém ženském smyslu slova, asi vlastně před tím nemáme. Teprve se nám nějak tvoří s přeměnou.

4 Andrea Andrea | 17. října 2016 v 19:24 | Reagovat

[2]: Myslím si, že to nejde tak nechat - oni sami si to nastaví. Myslím, že i když jdeme do proměny, jsme za svoji rodinu i děti, pořád zodpovědní. Takže pokud nás neodmítají, je důležité jim pomoci se vyrovnat, s novou situací. Pokud alespoň trochu můžeme.

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama