Výročí blogu

28. ledna 2017 v 22:43 | Andrea |  Aktuálně
Nedávno jsem slíbila, že napíšu pár řádků k výročí blogu. Ono vlastně už bylo, ale já se k tomu dostávám až teď. Dokonce se musím přiznat, že dnes není ten správný den - měla jsem a mám splín - a nakonec jsem skončila večerní návštěvou obchůdků, a donesla si hromadu modrých věcí. Třeba modré náušnice, řetízek s modrým přívěškem, modrý svetřík …. Přece jen to trochu pomohlo, ale ne zase tak moc.

Když jsem kdysi začala psát blog, psala jsem ho nejdříve sama pro sebe a taky trochu pro jiné, jako jeden s mnoha pohledů na věc. Blogů v té době bylo docela hodně a ten můj díky tomu moc nevyčníval a já měla klid. Tak jsem mohla klidně psát a podělit se, se zbytkem světa, o své starosti i radosti. Byla to docela "sladká" doba a nikdo do mě pořád neryl.

Postupně jsem psala o tom, co prožívám a taky jsem dost přemýšlela, zda tu a tam zařadím také nějaký obecnější článek o TS lidech, medikaci … a dalších věcech. No a nakonec jsem to i zkusila. Musím říct, že následně se staly minimálně dvě věci - zajedno můj blog začalo číst více lidí, a za druhé se objevili internetový trollové.

Zpočátku jsem vůbec nemoderovala diskuse a nechávala jsem jim volný průběh. Tak nějak jsem si říkala, že alespoň se něco dozvím a taky budu víc otevřená a demokratičtější. Tak tohle byla moje první chyba, a jak se dívám na jiné blogy, udělá ji skoro každá z nás. Postupně přijdeme na to, že otevřenosti zneužije několik lidí a začne vyprávět své jedinečné pravdy.

Reálně - fakticky jde tak o cca čtyři lidi. Tyhle lidé zvládli zaplevelit už kdejaký blog přede mnou, a dnes když nemohou psát u mě, zaplevelují blogy jiných holek. Jedna s chyb, kterou totiž děláme je ta, že podlehneme větám typu - "kdybys byla normální, připustíš názory jiných!". A tak publikujeme kde co.

Jenže tohle je úplně jinak. Pokud píšete blog, je to váš blog a nikoho jiného. Nejste veřejná služba ani státní instituce, abyste museli něco všem dopřát a na svém blogu zveřejňovat. Navíc nejde ani o jakousi svobodu. Zjistíte, že tahle svoboda se týká jen těch několika známých lidí. Vaše svoboda samozřejmě není, v jejich očích, žádná.

Třeba včera mi jedna z nich napsala, že už nemám nic zveřejňovat a konečně přestat psát. Takže tolik o demokracii na blogu - buď dovolíte jakékoliv jejich příspěvky, nebo vám zakazují psát. Ještě že nemohou.

Z počátku jsem nevěděla, co si o kom mám myslet a jak se k čemu postavit. Co mě ale moc a moc pomohlo, že bydlím pár kilometrů od Prahy. Vedlo to totiž k tomu, že jsem měla a mám příležitost se s holkami setkávat přímo. To mi samozřejmě pomohlo rozšířit můj pohled. Můj pohled totiž záhy nevytvářela skupinka několika jedinců na blogu, ale řádově více holek, které jsem mohla potkat, vidět, posoudit jak vypadají, povídat s nimi co berou …

Postupně jsem pochopila, že pokud bych se ztotožnila s názorem této odbojové mikroskupinky, musela bych být buď padlá na hlavu, nebo mít IQ 30, nebo nevidět nikoho jiného z holek.

Co mě ale možná nakonec vadilo nejvíc, a proč jsem začala komentáře moderovat a pak i některé lidi nezveřejňovat, byly naprosto hrubé a úmyslné manipulace s fakty. Například typu - kdo dostal kolik mg. Něco na téma - tahle dostala jen 2 mg a to je tak proti řídnutí kostí a tamta to má taky. Já totiž měla možnost, si to u některých, co to o sobě napsaly, ověřit. No a najednou se v některých případech ukázalo, že oni sami moc dobře vědí proč, a důvody jsou často zdravotně velmi závažné a víc prostě dostat nemohou.

Takže další vyjádření tohoto typu jsem přestala vnímat úplně. Ono totiž bez jména a bez anamnézy dotyčné, je to jen číslo, které neříká zhola nic.

Mohla bych pokračovat dál a dál, ale je to zbytečné. Prostě jsem udělala to, co jsem měla udělat hned na začátku - některé lidi nikdy nezveřejňovat. Mají právo na svůj blog a tam si mohou své názory zveřejnit. Tedy je fakt, že někteří to i udělali, jen jim do diskuse nikdo nepsal, nebo také nezveřejňují příspěvky jiných. Těžko říct.

Další věc je i ta, že jsem se začala úplně vyhýbat medikaci a vůbec odbornějším tématům. Vůbec to nemá smysl - moc toho opět nezadiskutujete, a věci vytrhané z kontextu ani nemá smysl komentovat.

Finále pro mě asi byl komentář typu - "Máš jakési náhodné štěstí, že u tebe HRT funguje…" . Po tomto komentáři jsem se rozhodla dokonce ukončit celou diskusi. Proč - Prostě proto, že holky prostě potkávám a na ně to kupodivu nějak náhodně funguje taky. Otázka tedy možná je, zda to spíše na někoho náhodně nefunguje. Přít se ale nechci, a nemusím. Na odbojovou skupinku to asi nefunguje.

Tohle je totiž i po roce můj blog. Můj a ničí jiný a já píšu o sobě a o tom co jak vidím a cítím, co každý den prožívám. Já potřebuji své okolí a svoji Anežku a své děti … a rozhodně nepotřebuji nějakým trollům dokazovat, jak mám dlouhé a ženské prsty, nebo zda projdu na ježka ostříhaná.

Mě je úplně jedno, co si o mě tahle skupinka myslí - pro mě je důležité, když mi moje děti říkají - "Andrejko, mám tě rád/a", nebo když mě moje Anežka skočí na ulici kolem krku a políbí mě. To je to, co potřebuju já, a mám, a jsem na to pyšná.

Takže asi budu psát dál, ale prostě o svém životě a o tom, jak to mám já. No a některé lidi zveřejňovat prostě už nikdy nebudu, a je to naopak svobodné a správné. Zajedno je tohle můj blog, ne jejich a za druhé, mohou si zcela svobodně založit svůj. Tím jsou naše příležitosti a možnosti zcela rovné a stejné.

Andrea


 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Niana Niana | E-mail | Web | 28. ledna 2017 v 23:06 | Reagovat

Gratulka, buď tu dál :)

2 Johanka Johanka | 28. ledna 2017 v 23:34 | Reagovat

Andreo, každopádně díky za to že jsi v uplynulém roce psala, pro mě byly tvoje informace velmi přínosné.

A co se mně týče, už zbývá jen v pondělí endokrinologie. Pak do toho už snad taky budu moct šlápnout... :-)
(alespoň jsem si z velké části stihla polikvidovat fousy, stihly mi jakž takž zarůst kouty, začala jsem řešit rovnátka, uspořádala si vztahy... nebyl to ztracený čas.)

3 Niki Niki | 29. ledna 2017 v 11:30 | Reagovat

Moc hezky napsáno! Ráda čtu tvé články, protože se nejen poučím a rozšířím si obzory, ale také se mi často honí hlavou podobné myšlenky...ale to už víš, to už se opakuji.

Držím pěstičky nejen tvému blogu, ale i tobě na tvé cestě a všem které máš ráda.
Niki

4 Míša Míša | 29. ledna 2017 v 12:37 | Reagovat

Andrejko každopádně ti moc děkuji za tvůj blog, opravdu mi spousta věcí v těžkých chvílích pomohla, když jsem viděla že to nepotkává jenom mně, ale v určitých obměnách každou z nás. DÍKY. :-)

5 Miriam Miriam | 29. ledna 2017 v 16:39 | Reagovat

Andreo, rozhodně piš dál... Tvůj blog byl jeden z prvních,  které jsem našla a ukázal mi, že nejsem jediná na světě... :-)

Chybu s moderací jsem samozřejmě udělala taky... ale chybami se člověk učí... :-)

Těším se, jestli se někdy sejdeme a přeji Ti na Tvé cestě vše NEJ!

6 Radka Radka | Web | 29. ledna 2017 v 18:11 | Reagovat

Andrejko, jsem ráda že se nenecháš odradit. Ráda si čtu Tvůj blog a nerada bych o tyto zážitky přišla :-) Jsi pro mě obrovským příkladem ;-) Děkuji Ti za to že píšeš ;-)

7 Maiyun Maiyun | E-mail | 29. ledna 2017 v 19:31 | Reagovat

Ahojky Andrejko a děkuji :3 je fakt že když si pročítám diskuze, tak jsem začala ztrácet iluze tak nějak o všem u nás, myšleno v ČR, ale tvoje pozitivita mne ukazuje, že jsi šťastná, a to je myslím, to nejhlavnější a nechává mi to aspoň nějakou naději :) <3

8 Andrea ( andrea.n@outlook.cz) Andrea ( andrea.n@outlook.cz) | 29. ledna 2017 v 20:29 | Reagovat

Všem moc dík za moc hezká slova. Vážím si toho.

9 bluemoon bluemoon | E-mail | Web | 29. ledna 2017 v 21:12 | Reagovat

A já jsem ráda za tebe, že jsi dospěla k tomu, že máš teď víc pozitivních reakcí než s některými jinými typy lidí.

V přeměně může být člověk, co by se rád pro ostatní rozkrájel a všem pomohl, ale co se týče vlastní přeměny, vyplatí se být trochu sobec a myslet víc na sebe. Tomu okolí jsme se přeci přizpůsobovaly hodně dlouho a teď je řada na vás. To vás je záměrně.

10 Johanka Johanka | 29. ledna 2017 v 21:25 | Reagovat

Mimochodem - hezká profilovka, sluší ti to.

11 TS Ženská. TS Ženská. | 29. ledna 2017 v 22:14 | Reagovat

[8]: no teda, nová profilovka. dobrýýýý.

Ano, hlavně když je člověk štastný, o to přece jde a proto jdeme, či jsme šly, nebo půjdeme do přeměny.
o tom by měla být celá přeměna a hlavní důvod k ní.

[7]: vůbec nevěš hlavu kvůli pár neštastným jedincům, oni či ony by byly neštastné vždycky, to je o přístupu k životu.

12 Míša Míša | 29. ledna 2017 v 22:58 | Reagovat

Jejda nová profilovka. Opravdu ti to moc a moc sluší..-)

13 Vlaďka Vlaďka | 30. ledna 2017 v 1:12 | Reagovat

Ahoj, profilovka je moc příjemná. Samozřejmě je důležité, aby jsi byla v prvé řadě šťastná Ty, takže trollů si nevšímej. ;-)

14 Janička Janička | 30. ledna 2017 v 2:24 | Reagovat

[11]: se zpackanými srs operacemi by transgender slečny jistě nešťastné nebyly

15 Niki Niki | 30. ledna 2017 v 5:29 | Reagovat

[11]:  Jedna nádherná věta, která to vystihuje a říká vlastně vše. Říká co je pro nás nejdůležitější a podstatné...ať jsme šťastné.

To mohu 100x podepsat.

16 Andrea Andrea | 30. ledna 2017 v 10:12 | Reagovat

[12]: Díky. Tahle profilovka vznikla v sobotu večer v obýváku, když jsem se vrátila z nákupu modrých "blbostí a doplňků". No a pak mě napadlo, že jsem své fotky už půl roku neaktualizovala, tak jsem ji všude dala.
A je třeba si také uvědomit, že tvář kromě hormonů, na této fotce "vyhladil" CC krém, protože takhle chodím běžně nalíčená ven a do práce - jen aby jste chápali.A líčení drobné nedostatky a drobné vrásky prostě skryje.
Na druhou stranu, žadnou jinou fotku, kdy jsem normálně nalíčená, jsem nikde ještě nedala. Takže takhle mě lidi potkávají a znají.

17 Andrea Andrea | 30. ledna 2017 v 10:32 | Reagovat

[13]: Možná jsem ji měla dát až za týden k roku na HRT. Na druhou stranu, těžko říct co pomáhá. Jestli hormony nebo moje široká rodina nebo optimismus. Možná všechno dokupy.
Já už se v tom ale takhle cítím přirozeně a lidi mě jako ženu normálně vnímají. Nicméně po roce terapie, je to spíše jen začátek.
Finále je to tak po dvou až třech letech. Stačí se podívat na časosběrné snímky jiných holek třeba na Youtube. Takže do svého finálního vzhledu mám ještě daleko.

18 Nikita Nikita | 30. ledna 2017 v 12:24 | Reagovat

Andrejko hezky napsáno. Také již moderuji diskuze, ale někdy se mi stane, že to neudělám, a jak píšeš v ty paty jsou tam trollové přilepeni.

19 Andrea Andrea | 30. ledna 2017 v 13:00 | Reagovat

[18]: Mě to trvalo zbytečně dlouho, než jsem je začala blokovat. Reálně - jsem přístupná kdejakým názorům, ale komentáře/psaní pár vytržených věcí z kontextu, a pořád dokola, mě nebaví. A asi nikoho - už jsme to četli, děkujeme.
Měj se krásně a držím ti všechny palce.

20 Kristýna Kristýna | 30. ledna 2017 v 14:26 | Reagovat

Jejda, to to letí, nepřišlo mi, že by to byl už rok.
Ať jsou ty další úspěšné alespoň jako tento.

21 anita anita | 30. ledna 2017 v 18:59 | Reagovat

z tech pricin zatvoreno.
DOBRE PISES  PRIJEDU
BRZO  (v dubnu konec
puvodne prof)
          vase anita©
pro dominiku:
ver ze radio motol
jestvuje  v praze
.na naky zs. #
ja dala novy rozmer tomu:)

Nový komentář

Vezměte na vědomí, že diskuse je moderována. Než se nový komentář začne zobrazovat, musí jej nejdříve schválit autor blogu.

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama